UŽ NEMUSÍM POČÍTAT OVEČKY

UŽ NEMUSÍM POČÍTAT OVEČKY

May.07.2018

Znáte to, když se najednou práce nakupí, tlačí vás termíny a jako na potvoru se vyskytnou věci, které je třeba udělat teď hned, když zrovna nevíte, kde vám hlava stojí. A právě v takové situaci jsem se nedávno ocitla i já. V práci mi hořely uzávěrky, onemocnělo mi dítě a do toho jsem dostala pracovní úkoly navíc. Večer jsem padla unavená do postele, ani jsem se nenadála a hned jsem spala. Ve tři ráno jsem se probudila s pocitem, jako by mi někdo svíral žaludek pěstí. V hlavě mi obrovskou rychlostí probíhaly desítky myšlenek na to, co všechno dnes musím neodkladně udělat, na co nesmím zapomenout, a přitom jsem si jasně uvědomovala, že to nemám šanci stihnout, ani kdybych s prací začala hned teď. Stres, bezmoc a obavy mnou cloumaly tak, že jsem se třásla úzkostí, bušilo mi srdce a na spánek jsem už neměla ani pomyšlení. Vedle toho jsem však věděla, že pokud se pořádně nevyspím, přes den na mě přijde taková únava, že neudělám ani třetinu toho, co potřebuji. A z toho mi bylo ještě hůř...

Kdo trpí nespavostí, ví, o čem píšu. Stres vás dokáže vytrhnout ze sna tak, že někdy už znovu neusnete až do samého rána – a potom chodíte celý den úplně vyšťavení. A to jsem v té situaci opravdu nepotřebovala. Jelikož se mi ve stresovém období stává dost často, že se takto probudím uprostřed noci, už mám leccos nastudované o tom, co mi pomůže znovu usnout. Lékům na spaní se snažím vyhýbat, vím, že jde o mou psychiku.

A tak jsem se pustila do uklidňování sebe sama. Když proud myšlenek nezastavilo počítání oveček, prošla jsem si v mysli předchozí den a myslela jen na věci, za které jsem vděčná. To prý zaměstná mysl, a ta se tak přestane zabývat stresujícími myšlenkami. Poděkovala jsem za rodinu, práci, která mě baví i přesto, že je jí hodně, za to, že svítilo slunce, i za to, že nyní mohu ležet ve vlastní posteli, protože mnozí to štěstí nemají.

Spánek však stále ne a ne přijít, bylo již po čtvrté hodině a já se bála, že už vůbec neusnu. A tehdy jsem si vzpomněla na bylinkový relaxační krém Vaxicum, který jsem měla odložený v zásuvce nočního stolku, neboť jsem si ním nedávno natírala bolavé svaly po cvičení. Obsahuje silici uklidňující levandule spolu s dalšími bylinnými silicemi, jejichž kombinace mi velmi příjemně voní. Krém má hutnější konzistenci, a tak jsem si po trošce natřela na zápěstí, kde pulzuje krev, na spánky, zátylek, který jsem měla od napětí úplně ztuhlý, a trochu i pod nos. Nakonec jsem si více krému rozetřela do dlaní a přiložila si je k obličeji tak, abych se mohla nadechovat vůně krému. Do toho jsem začala sledovat vlastní dech. Nádech – výdech, nádech – výdech. Vědomě jsem dech prodlužovala a vnímala úžasnou vůni, která mě příjemně uklidňovala...

Vzbudila jsem se o šesté na zazvonění budíku, sice ne zcela vyspaná, ale bylo to mnohem lepší než naposledy, kdy jsem měla za sebou probdělou noc. K tváři jsem si znovu přiložila dlaně a nadechla se vůně krému, která stále nevyprchala. Díky této vůni jsem zapomněla na stres a ještě jsem dokázala usnout a probudit se do nového dne plná sil. Odteď ho budu mít vždy připravený na nočním stolku, a když nebudu moci usnout, vím, že mi s tím Vaxicum pomůže.

Více informací o relaxačním krému Vaxicum získáte zde:

https://www.vaxicum.cz/#vaxicum